Palivové dřevo jako pojem

Tvrdost dřeva - rozdíl mezi tvrdým a měkkým dřevem

Tvrdost dřeva je schopnost dřeva odporovat vtlačení tělesa daného tvaru do jeho struktury. Udává se většinou v jednotkách kg/cm2 nebo se můžeme setkat s vyjádřením v MPa (0,1MPa = 1kg/cm2). Pro naše použití zjednodušeně platí čím tvrdší dřevo,tím větší objemová hmotnost a tím větší výhřevnost na t.j./prms/ při stejné vlhkosti.


Měkké dřevo

  • Pochází nejčastěji z jehličnatých stromů, například jako je borovice, modřín, jedle a cedr, ale patří sem např. i topol a lípa 
  • Z vyzrálého pryskyřičnatého měkkého dřeva se dělají nejlepší třísky. 
  • Tato dřeva rychle hoří, kouří a při hoření z nich odlétají jiskry. 
  • Pryskyřičná měkká dřeva jsou nejcennější, když potřebujeme zapálit oheň, nebo potřebujeme rychlý a krátký žár.

Tvrdé dřevo

  • Tvrdé dřevo pochází většinou z listnatých stromů. 
  • Suchá, tvrdá dřeva ve většině případů poskytují stabilní a dlouhotrvající oheň. 
  • Je nejvhodnější na vaření nebo do krbu, protože vytváří žhavé uhlíky které poskytují intenzivní, stejnoměrný žár.

Tabulka jedné z používaných stupnic tvrdosti dřeva:

Třída tvrdostiTvrdost [kg/cm2]Druh dřeva
1.tvrdost (velmi měkká) 0-350 smrk, borovice, jedle, topol, vrba,lípa
2.tvrdost (měkká) 351-500 modřín, bříza, olše, jíva
3.tvrdost (středně tvrdá) 501-650 kaštan, platan, líska
4.tvrdost (tvrdá) 651-1000 dub, ořešák, javor, třešeň, jabloň, jasan, buk, hrušeň, švestka, akát, habr
5.tvrdost (velmi tvrdá) 1001-1500 dřín, dub pýřitý, zimostráz
6.tvrdost (neobyčejně tvrdá) nad 1501 eben cejlonský, další exotické dřeviny

 


Výhřevnost dřeva

Výhřevnost je množství tepla, které získáme spálením 1 kg dřeva. Vlastní výhřevnost značně snižuje vlhkost dřeva (o teplo spotřebované na odpaření vody). Hodnota výhřevnosti je zpravidla zjišťována kalorimetricky.

Pokud si prostudujete uvedenou tabulku zjistíte, že výhřevnost 1 kg dřeva se pohybuje mezi 12,3-14MJ a tudíž se zanedbatelným rozdílem.Podstatná je ovšem objemová hmotnost dřeva,která určuje celkovou výhřevnost,spolu s obsahem vody.Dalším nezanedbatelným faktorem je vhodnost druhu dřeva pro konkretní použití.Např. kouřivost,rychlost hoření,schopnost udržet žár.

Druh dřevaObjemová hmotnost sušinyObjemová hmotnost při vlhkosti 25% Výhřevnost při vlhkosti 25% Množství dřeva
[kg/m3][kg/PRM][kg/PRMr] [MJ/PRM][MJ/PRMr]
Smrk 430 575 415 7350 5440 1.00 [prm] 
Jedle 430 575 415 8040 5800 0.91 [prm] 
Borovice 510 680  495 9250 6730 0.79 [prm] 
Modřín 545 725 525 9720 7040 0.76 [prm] 
Topol 400 530 360 6540 4440 1.12 [prm] 
Olše 480 640 430 8260 5550 0.89 [prm] 
Vrba 500 665 450 8490 5740 0.87 [prm] 
Bříza 585 780 525 10550 7100 0.70 [prm] 
Jasan 650 865 585 11010 7450 0.67 [prm] 
Buk 650 865 585 10830 7320 0.68 [prm] 
Dub 630 840 565 11050 7430 0.67 [prm] 
Habr 680 905 610 10970 7400 0.67 [prm] 
Akát 700 930 630 11850 8030  0.62 [prm] 
 


Vlhkost dřeva 

Vlhkost dřeva udává, kolik procent vody dřevo obsahuje. Ovlivňuje tvrdost, výhřevnost i objemovou hmotnost dřeva. Čím je dřevo vlhčí, tím je menší jeho výhřevnost a tvrdost a naopak je větší jeho objemová hmotnost. Z tabulky je patrné, že vlhkost dřeva je důležitý faktor, který výrazně ovlivňuje teplo, které 1kg daného dřeva vyprodukuje.

Čerstvě vytěžené dřevo má vlhkost kolem 50%. Dřevní hmota při přirozeném provětrávání pod střechou sníží svůj obsah vody o 20% za jeden rok. Vlhkost v lese vyschlého dřeva se pohybuje mezi 25% a 30%, dřevo proschlé (na vzduchu vyschlé) má vlhkost asi 10 - 20%. Uměle dosušené dřevo dosahuje hodnot ještě nižších.

Ideální vlhkost dřeva na topení v krbech a kamnech je do 20%. Krbové dřevo by tedy mělo vysychat asi 2 roky.

Vlhkost(Obsah vody)[%]Výhřevnost [MJ/kg]Objemová hmotnost [kg/m3]
0 18,56 355
10 16,40 375
20 14,28 400
30 12,18 425
40 10,10 450
50 8,1 530

Developed by KW-Soft Všechna práva vyhrazena | Jan Zdvořák © 2009 - 2011